Otec Leoš Ryška s kolegy se hlásí již posedmé a naposled z Ekvádoru.
Naše putování pokračovalo dále za starými spolubratry, kteří si ještě dobře pamatují Dona Vincence, o jehož misijním životě natáčíme dokument. Byli jsme stále víc a více překvapováni, jak spolubratři salesiáni na něj vzpomínají. Máme rozhovor i s otcem, který měl již 97 let. Pokaždé, když položíme otázku – pamatujete si na Dona Jandu, se rozzáří a spustí chvalozpěv a obdiv. Při jednom natáčení devětaosmdesátiletý salesián upoutaný na lůžko hovořil o něm v kuse půlhodiny a nedal se zastavit – tak ho měl rád...
Své pedagogické vlastnosti při vedení rozhovorů si vyzkoušela i Liduška Adamcová, praneteř Dona Vincence Jandy. Na této cestě ji také na dálku provázejí kolegové a studenti Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy sv. Anežky České v Odrách.
Podařilo se nám po velké námaze také navštívit hrob Dona Vincence a zachytit atmosféru velkoměsta Guayaquilu se třemi miliony obyvatel.
Procestovali jsme další část Ekvádoru, která se táhne podél pobřeží Tichého oceánu. Viděli jsme zajímavá města, veliké katedrály, nádhernou přírodu a krásné lidi. Samozřejmě jsme vyzkoušeli koupání v oceánu. Voda teplá, ale třímetrové vlny si s námi pohrávaly jako s hračkou. Přiznám se, že v některých okamžicích jsme měli z té síly oceánu strach.
Všude v Ekvádoru jsou nyní masopustní karnevaly. Ty začaly již v sobotu a končí až na Popeleční středu. Všichni se polévají vodou, sypou moukou, hraje hudba, všude se tančí, auta troubí, lidé se baví...
Nyní jsme u otce Jana Koczyho ve Ventanas. Zítra nás čeká přesun do hlavního města Quita a pak již mnoho hodin v letadle.
Domů se již moc těšíme a děkujeme všem, kteří nás provázejí svými modlitbami.
Na dálku žehná o. Leoš
Fotodokumentace: Lucie Pracná
Předchozí zprávy z Ekvádoru:
