Cesty za poznáním | Cesty za poznáním: Palác Phaistos, Chrám Tian Tan, El Djem

Phaistos (Kréta)4000 let staré ruiny mínojského paláce Phaistos jsou rozptýleny na širokém území, na malebném svahu ostrova Kréta.První archeologické vykopávky se datují mezi roky 1900 a 1909. Brzy poté bylo jasné, že ruiny, stejně tak jako další objevy z mínojské doby kolem roku 1900 př. Kr., jsou pozůstatky první vysoce rozvinuté evropské kultury.Dnešní trosky paláce, tak jak vypadají dnes, jsou velmi podobné mnohým kulturám strodávné Kréty. Lybijské megalitické stavby jsou nejen z vápencových kvádrů ale i dřeva, kamene a hliněné omítky.Na rozdíl od klasické řecké architektury, přesná symetrická linie neovlivnila mínojské stavby a ani v nich nepřevažuje. Menší důležitost byla přikládána fasádám budov. Krétský lid dbal spíše na pohodlí a luxus. Tento fakt dokazuje například objevení vany a vysoce rozvinutého odtokového systému.Nikdo nemohl předvídat, že kdysi vzkvétající mínojská kultura, která opustila své stopy v paláci Phaistos, by mohla být později historiky považována za počátek evropského kulturního rozvoje.

Tian Tan (Čína)Park Tian Tan se rozprostírá na ploše 270 ha a je tak jedním z nejrozlehlejších čínských chrámových pozemků. Svatyně byla vystavěna na počátku 15. století císařem Yongle a původně sloužila k uctívání nebes a země. Honosná architektura a konstrukce chrámu dokazuje jeho významnost za časů dynastie Ming.Zvláštní střechy Nebeského chrámu jsou pokryty téměř 50,000 svítícími, modře se lesknoucími taškami, které symbolizují nebesa a oblohu. Střecha je vysoká až 38m. Strop podepírají čtyři sloupy. Každý z nich symbolizuje jedno roční období.Číňané věřili, že za úsvitu je chrám Tian Tan nejblíže k nebesům. Jakmile se slunce dotkne věží, střech a chrámových soch, objeví se nám před očima kouzelná hra architektonických stínů.Až do dnešních dnů, chrám TIAN TAN zůstává magickým symbolem jednoty mezi nebem a zemí. 

El Djem (Tunisko)Monumentální amfiteátr vévodí tuniskému velkoměstu El Djem, starověké panské osadě Thysdrus v srdci pozdější Byzantské říše.Po římském a benátském amfiteátru, je tento obrovský kamenný amfiteátr největším svého druhu a je mistrovským dílem starobylých stavebních technik. Vlivem zdejšího podnebí se nám dochovaly původní barvy této impozantní stavby. Mohutný amfiteátr je schopen pojmout 30 až 40 tisíc diváků.Thysdrus byl jedním z největších měst Afriky v 2. a 3. století př. Kr., které prosperovalo i za dob Římské říše. Město vzkvétalo po mnohá století, neboť vyváželo olivy a olivový olej do města Říma.Ačkoli amfiteátr byl použiván jako kamenolom, je dnes ve výborném stavu a je více chráněn než římské koloseum. Bohatství města je nenávratně  pryč, ale jeho obrovské dědictví bude zachováno navždy!