sv. Justin
Sv. Justin žil ve 2. století. Narodil se v Samařsku v pohanské rodině, věnoval se studiu filosofie a v Římě otevřel – již jako křesťan – filosofickou školu. Jak sám píše: „Zahořel mi v duši oheň a zapálil mne láskou k prorokům a k těm, kdo jsou Kristovými přáteli. Přemýšlel jsem o tom, a shledal jsem, že křesťanství je jediná bezpečná a prospěšná filosofie.“
V Justinově době – ostatně jako i dnes – se množily nejrůznější útoky vůči křesťanství a křesťanům, mnohá fantastická a nesmyslná obvinění. Sv. Justin proto sepsal dvě důležitá díla – Apologie (neboli Obrany). V nich se křesťanství zastává a vyvrací útoky proti němu jako nepodložené, mylné či nesmyslné. V těchto dílech také najdeme svědectví o křesťanské bohoslužbě prvních staletí.
Sv. Justin byl udán z křesťanství kolem roku 165, za vlády Marca Aurelia – ironií osudu „filosofa na císařském trůně“, avšak zavilého nepřítele křesťanství – odsouzen a popraven stětím. Z jeho procesu se dochovala akta se záznamem jeho výpovědi: „Usiloval jsem poznat všechny možné filosofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé: to, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě.“
