sv. Řehoř Barbarigo
Řehoř Barbarigo se narodil roku 1625 v Benátkách v rodině diplomata. Jeho otec také s ním pro diplomatickou dráhu počítal a nechal jej vystudovat právo na univerzitě v Padově, Řehoř se však chtěl stát knězem. Také se jím stal, byl vysvěcen na sklonku roku 1655. Papež Alexandr VII. jej povolal do Říma, kde se Řehoř věnoval všem, které postihla morová epidemie. Když pak mor odezněl, byl Řehoř Barbarigo jmenován biskupem v Bergamu.
Svatý Řehoř se nejprve zdráhal tento úřad přijmout; prosil, aby mu bylo dovoleno nejprve slavit mši, při níž bude prosit o dar rozlišení. Při této mši rozeznal Boží vůli – jmenování tedy přijal a roku 1657 byl vysvěcen na biskupa.
Ve své diecézi požehnaně působil, dokud nebyl na krátký čas odvolán do Říma jako papežský poradce. Zde také obdržel kardinálskou hodnost. Po čase byl jmenován biskupem v Padově. V Padově neúnavě a požehnaně působil následujících 33 let až do své smrti 17. června 1697.
