V pohorách po horách

Boubín - Šumava

Ze všech hor v Česku má své prvenství. Je nejstarší. A lesy pokrývají její převážnou část. Právě po nich získala své jméno. Šumava. Praslovanské slovo šuma totiž znamená hvozd nebo hustý les.
Šumavu vytvořily prahorní a prvohorní horniny – žuly, ruly nebo vápence, které prošly nejdelším suchozemským vývojem. Samotné pohoří vyzdvihly takzvané horotvorné pochody před zhruba dvěma miliardami let. A dnešní podobu dostala Šumava už docela nedávno, za alpinského vrásnění, v době velkých plazů a dinosaurů. Po dnešním výletu nám jistě dáte za pravdu, že Šumavu příroda vymodelovala krásně a je radost na ni hledět. Ať už se zastavíme u jezer, která tady zbyla po ledovcích nebo na typických náhorních pláních.
Název Šumava už jsme si osvětlili. Její jedinečný půvab ale nespočívá jen v hlubokých a takřka nekonečných hvozdech. Tkví také v nesčetných potůčcích, říčkách a tocích, které se řinou přes balvany a tvoří peřeje. Tkví ve slatích a vřesovištních rašeliništích, které vznikaly po ústupu ledovců. Půvabná Šumava je i dýchatelný vzduch, ranní mlha, která je stále ještě mlhou a ne smogem. Je to i večerní ztichlý soumrak, neprostupný les nebo prales. Šumava je prostě příroda ve své dokonalosti.