Věk reforem

Náboženské války

Blížíme se k závěru naší velké exkurze do dějin novověkého křesťanství. Pozvolna sledujeme, že od počátku reformace se dějiny Evropy stávají kolbištěm krvavých střetů, už nejen náboženských, ale spíše politických a mocenských. A tak tomu s delšími či kratšími přestávkami bude až do roku 1945. V posledním díle sledujeme zblízka mocenské soupeření několika evropských velmocí, především Španělska, Francie, Anglie a Německa. Na teritoriu většiny evropských zemí, včetně odbojných Čech, se střídají vojenské úspěchy tu na katolické, tu na protestantské straně. Po českém stavovském povstání a Bílé hoře se naplno rozhoří Třicetiletá válka. Na dějinné scéně defilují dominantní postavy jako Jindřich Bourbonský, Filip II., Alžběta I., Kateřina Medicejská, kardinál Richelieu, Gustav Adolf, Albrecht z Valdštejna… Celou atmosféru této neklidné doby nám snad nejlépe pomáhají pochopit Shakespearova dramata o neklidné polaritě dobra a zla v lidském srdci. Opona padá, ale otázka mnoha světců a papežů visí ve vzduchu i v současnosti: Je možné dosáhnout trvalý mír?