Koncert k poctě sv. Jana Sarkandera
Zámek Holešov
Koncert ze zámku Holešov.
účinkují:
Lívia Ághová - soprán
Iveta Poslední - alt
Daniel Matoušek - tenor
Pavel Vančura - bas
Kühnův smíšený sbor
Filharmonie B. Martinů Zlín
Miloš Bok, dirigent
W. A. Mozart: Korunovační mše C-dur KV 317
Miloš Bok: Missa solemnis (Credo)
Miloš Bok: Meditace nad Kamenickou Strání
Miloš Bok: Beata viscera – aria
Miloš Bok: Oratorium Svatá Zdislava
Miloš Bok: Extáze svatého Jana Sarkandera – Psalm 142
Koncert s názvem „Pocta Svatému Janu Sarkanderovi“ byl původně plánován na květen minulého roku jako důstojné připomenutí osobnosti tohoto významného katolického kněze, jehož působení je úzce spjato také s Holešovem, a jako jeden z vrcholů jubilejního sarkanderovského roku připomínajícího 400. výročí jeho mučednické smrti. Kvůli protiepidemickým opatřením nebylo možné jej v plánovaném termínu uskutečnit, jsme proto rádi, že byť v stále omezené podobě (v podstatě bez diváků) může proběhnout nyní.
V sobotu 22. května se tak prostor hlavního sálu holešovského zámku rozezní nejen slavnou korunovační mší C-dur W.A.Mozarta, ale především novým dílem skladatele Miloše Boka zkomponovaným speciálně k této příležitosti. Miloš Bok se ujme také dirigentské taktovky. Jedinečnost koncertu je zvýrazněna nejen jmény účinkujících - vedle skvělého kvarteta sólistů to je Kühnův smíšený sbor z Prahy a Filharmonie B.Martinů Zlín – ale i skutečností, že koncert bude přímým přenosem vysílat televize NOE.Několik vět Miloše Boka o skladbě „Extáze Svatého Jana Sarkandera-Psalm 142“
„Díky iniciativě přátel z holešovské farnosti jsem se sblížil s postavou Sv. Jana Sarkandera a vážím si toho, že mne oslovili a vyzvali k napsání skladby reflektující 400. výročí úmrtí tohoto statečného kněze. Jsem rád, že jsem mohl tomuto světci věnovat své myšlenky a složit dílo k jeho poctě. Myslím, že dvě třetiny mých skladeb a úprav vzniklo z iniciativy druhých lidí, kteří se na mě s důvěrou obrátili.
Dlouho jsem přemýšlel o textu i formě díla a nakonec jsem zvolil Psalm 142, který je takovým zoufáním a bědováním. Myslím, že těmito, nebo podobnými slovy se jistě Sv. Jan Sarkander modlil, když byl zavřen ve vězení a byl také od svých věznitelů trýzněn.
Nálada celého zhruba dvanáctiminutového díla se nese v pochmurné a zároveň mystické a slavnostní náladě, která je přítomna v mých některých předchozích dílech, např v 1. dílu Apokalypsy v Kamenické Stráni a v Adventní intrádě, ze kterých Extáze Svatého Sarkandera vychází tématicky i harmonicky. Na půdorysu sonátové formy se volně prolínají slova žalmu s přidanými komentáři na konci skladby. Ta je nejen Sarkanderovou úpěnlivou modlitbou, ale obecně voláním nás všech v této vyhrocené době.“