Můj milý člověče

MFF Strážnice 2026

Záznam pořadu ke stému výročí narození choreografky Aleny Skálové z amfiteátru Bludník. Autorka pořadu:  V. Fenclová, J. Šiktancová.

Choreografka Alena Skálová (1926–2002), rodačka z Ostravy, byla průkopnicí v uvažování o lidovém tanci a jeho jevištním zpracování. Význam její osobnosti ale v mnohém překročil meze folklorního hnutí. 
Působení Aleny Skálové si dnes spojujeme především se souborem Chorea Bohemica, který spolu s Jaroslavem Krčkem v roce 1967 založila a do roku 1988 vedla. Jako choreografka objevila a prosadila netušené možnosti scénického ztvárnění, byla silně inspirována malířstvím, slovesným uměním, ale i městským folklorem. V období 1967–1988 vytvořila v souboru Chorea Bohemica čtrnáct velkých pořadů, většinu z nich ve spolupráci s hudebním skladatelem Jaroslavem Krčkem, který dokázal svojí hudbou vystihnout a umocnit její představy. Významným dobovým fenoménem se staly celovečerní České legendy a zpěvy vánoční, jež pod titulem Vánoce s Choreou dodnes vyprodávají velké divadelní sály. Dva z pořadů zpracovala režisérka Eva Marie Bergerová pro Československou televizi, Pražské vigilie pod názvem Poslechněte, lidé milí a Chorea et danza rusticana pod titulem Zdráva buď, muziko spanilá.
Pozdější charakteristický rukopis a přístup Aleny Skálové se rodil už v době jejího téměř dvacetiletého působení v Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka, kde připravila na dvacet choreografií. Souběžně s působením v souboru Chorea Bohemica vznikaly kompozice pro Československý státní soubor písní a tanců, Soubor písní a tanců Škoda Plzeň, Pražský komorní balet Pavla Šmoka, Slovácký soubor Hradišťan, pro Prácheňský soubor či pro Lužické Srby. Rozsáhlé dílo uzavírají choreografie z 90. let pro soubor Gaudeamus Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jako choreografka spolupracovala Alena Skálová s činoherními soubory a podílela se na více než třiceti divadelních inscenacích mimo jiné v Národním divadle v Praze, Divadle na Vinohradech, ve Viole, v Ústředním loutkovém divadle v Praze, v Laterně magice nebo v Západočeském divadle v Chebu. Ze spolupráce s filmovými režiséry Jaromilem Jirešem, Otakarem Vávrou, Vladimírem Sísem, Zdeňkem Flídrem a dalšími vzešlo čtyřicet filmových a televizních inscenací.
V pozadí všech činností byl přítomen nebývalý talent pedagogický, využitý i v práci s dětmi.
Vzpomínky na Alenu Skálovou mají vždy jedno společné. Sdělují, že pod tvrdou, někdy až drsnou skořápkou s námi cítil a promlouval neobyčejně citlivý a výrazným talentem obdařený člověk. Alena Skálová stvořila celý jeden svět, romantický, ale přísným řádem spravovaný a ovládaný nelomenými city, někdy v humorné nadsázce, jindy v dojemné syrovosti. Při spolupráci s ní se vždy a každému – pokud vydržel první nápor její energie – pročistilo vnímání a pod jejím vlivem se oprostil v gestech, ve slovech, ve výrazu. Alena Skálová vždy mířila k podstatnému a šla až na dřeň.
Pořad chce vzdát hold této choreografce, vyjádřit obdiv nad tím, jak přesahovala svoji dobu, jak byla odvážná, drsná, radikální, uměla se smát i vysmát.
***
Dvorní skladatel Aleny Skálové Jaroslav Krček (*1939) je zakladatelem souboru Chorea Bohemica a Musica Bohemica. Je rovněž stěžejním tvůrcem děl, jež v těchto tělesech vznikla. Dodnes je uměleckým vedoucím souboru Musica Bohemica a stále činným dirigentem a režisérem. Kromě skladatelské činnosti v oblasti vážné hudby upravil stovky lidových a anonymních předloh, vytvořil hudbu k několika celovečerním filmům, pohádkám a filmům dokumentárním. Je autorem hudby divadelních představení i četných skladeb pro děti.
***
Pořad je sestaven výhradně z choreografií Aleny Skálové, z nichž některé byly pro tuto příležitost rekonstruovány. Choreografie doplňují ukázky z pořadů Zpívánky a K. J. Erben II z archivu České televize, dále fotografie z archivů souborů Chorea Bohemica, Gaudeamus VŠE a Hradišťan, ze záznamu mluvené slovo, které vychází především z knihy Viktora Bezdíčka Alena Skálová – fenomén choreografie (2006).