Giacomo Puccini: Tosca

Ostrava, Divadlo Antonína Dvořáka

TOSCA Giacoma Pucciniho z roku 1899 je trvale na repertoáru světových operních domů už od své premiéry v lednu 1900. Diváci ji milují, kritici ji zpočátku odsuzovali. Puccini získal práva na zhudebnění dramatu Victoriena Sardoua – hry plné vášní, lásky a intrik, v níž na konci 19. století excelovala Sarah Bernhardt. Roli zpěvačky Florii Toscy si touží zazpívat snad každá sopranistka.

Opera Národního divadla moravskoslezského dílo poprvé uvedla v sezóně 1920/1921, od té doby ještě v sedmi nastudováních a vždy s velkým diváckým ohlasem. V poválečné době většinou v českých překladech, italsky ji v roce 1998 nastudovali režisér Bedřich Jansa s dirigentem Paolem Gattem. Tato inscenace se v Ostravě hrála až do roku 2003.

Ředitel NDM a režisér Jiří Nekvasil a hudební ředitel opery NDM Marek Šedivý (který bude také řídit orchestr) se rozhodli nabídnout novou Toscu opět v italském originále (s českými titulky), a to už v této sezóně, kdy jsou divadla stále těžce zkoušena zákazem hrát a kdy veřejnost vítá každé dílo, které ji může potěšit a které zná, byť zatím pouze prostřednictvím televizního přenosu či on-line.

hudební nastudování: Marek Šedivý
dirigent: Marek Šedivý
režie: Jiří Nekvasil
scéna: Daniel Dvořák
kostýmy: Marta Roszkopfová
pohybová spolupráce: Jana Tomsová
sbormistr: Jurij Galatenko
vedoucí operního studia NDM: Lenka Živocká
dramaturgie: Juraj Bajús
překlad: Marie Kronbergerová

osoby a obsazení - 1. premiéra:
Floria Tosca, slavná zpěvačka - Maida Hundeling
Mario Cavaradossi, malíř a milenec Toscy - Paolo Lardizzone
Baron Scarpia, šéf policie - Martin Bárta
Cesare Angelotti, bývalý konzul Římské republiky - František Zahradníček
Kostelník - Martin Gurbaľ
Spoletta, policejní agent - Václav Morys
Sciarrone, četník - Roman Vlkovič
Žalářník - Erik Ondruš
Pastýř - Lucie Diehelová

Dále účinkuje sbor a orchestr opery NDM
– koncertní mistři Vladimír Liberda a Jaroslav Podžorski
– Operní studio NDM a externisté
Uvádíme v italském originále s českými.

Děj slavné tragédie se odehrává na pozadí Napoleonova tažení na Řím roku 1800. Vypráví o zpěvačce Florii Tosce, malíři Cavaradossim a chlípném šéfovi policie Scarpiovi, který chce nechat malíře popravit nikoli kvůli jeho politickému postoji, ale ze vzteku nad jeho vzporou a také proto, že chce mít Toscu pro sebe. Ta ale po smrti milence ukončí svůj život skokem z hradeb Andělského hradu.

PRVNÍ DĚJSTVÍ:
Do římského kostela Sant’Andrea della Valle vbíhá bývalý konzul Římské republiky Cesare Angelotti. U sochy Madony nachází klíč od kaple, který tam pro něj ukryla jeho sestra markýza Attavanti. Jen co se Angelotti ukryje v kapli, do kostela vchází kostelník s čistými štětci pro malíře. Přichází malíř Cavaradossi a vrací se k práci na obrazu Máří Magdalény. Kostelník v jejím vyobrazení rozeznává podobu neznámé krásky, která se v kostele poslední dobou často modlila. Malíř přiznává, že se jí inspiroval, a kostelník za nesouhlasného mumlání odchází. V domnění, že kostel je opět prázdný, vychází Angelotti ze svého úkrytu. Zpočátku překvapený Cavaradossi ho poznává a Angelotti mu prozradí, že právě uprchl z Andělského hradu. Malíř mu přislíbí pomoc. Zvenčí se ozve hlas slavné zpěvačky Toscy volající na svého milého – Cavaradossiho – a Angelotti je nucen se opět ukrýt. Tosca žárlivě vstupuje do kostela s tím, že slyšela mluvu. Všímá si také malířovy roztržitosti, avšak její žárlivost nejvíc vzplane poté, co v ženě na obrazu rozeznává markýzu Attavanti. Cavaradossimu se povede uklidnit její výbuch žárlivosti a s příslibem pozdějšího setkání ji vyprovodí z kostela. Angelotti vylíčí malíři, že uprchl z vězení a je pronásledován baronem Scarpiou. Cavaradossi mu nabídne úkryt ve své vile. Výstřel z děla Andělského hradu oznamuje, že Angelottiho útěk byl odhalen, a Cavaradossi se ho rozhodne doprovodit na cestě. Kostelník se vrací do prázdného kostela a postupně se sbíhajícím věřícím sděluje novinu o porážce Napoleona a její oslavě, která se uskuteční téhož večera. Za rozpustilého smíchu a křiku se ve dveřích zjeví šéf policie Scarpia v doprovodu svého špeha Spoletty a biřiců. Scarpia vydává rozkaz k přípravě slavnostního Tedea a Spolettu s biřici posílá prohledat kostel. Odemčená kaple Attavantiových, vějíř s rodovým erbem a prázdný košík od jídla se stávají důkazy o úkrytu uprchlíka. Scarpia při pohledu na obraz rozeznává rysy markýzy Attavanti a od kostelníka se dozví, že jeho autorem je Cavaradossi. Vrací se Tosca a nervózně hledá svého milého. Scarpia v ní rafinovaně probouzí podezření na malířovu nevěru a prostřednictvím vějíře ji dožene až k výbuchu žárlivosti. Tosca rozrušeně odchází a Scarpia ji nechává sledovat Spolettou. Kostelem zní Tedeum, avšak Scarpia se v myšlenkách oddává své vášnivé touze po Tosce.

DRUHÉ DĚJSTVÍ:

Scarpia večeří ve své komnatě paláce Farnese v očekávání svých zvědů. Přes okno zní hudba z oslavy vítězství, na které vystoupí i Tosca. Scarpia jí posílá lístek se vzkazem, aby se po koncertě k němu dostavila. Spolettovi se nepodařilo najít uprchlíka, avšak zatkl Cavaradossiho. Oknem teď zní Tosčin zpěv a Scarpia vyslýchá Cavaradossiho. Napětí se stupňuje, když malíř popírá další a další obvinění z pomoci uprchlíkovi. Přichází Tosca a než je Cavaradossi odveden k mučení, stihne jí pošeptat, aby nic nevyzradila. Scarpia rozehrává svoji manipulativní hru s Tosčinými emocemi, jež za zvuků a výjevů mučení jejího milého prorůstá v nesnesitelnou trýzeň. Tosca se zlomí a vykoupí Cavaradossiho informací o místě Angelottiho úkrytu. Scarpia nechá přivést zmučeného malíře, který vyčítá Tosce její zradu. Četník Sciarrone přináší zprávu, že skutečným vítězem bitvy u Marenga se stal Napoleon. Cavaradossiho tahle zpráva povzbudí a postaví se Scarpiovi s výhružnými slovy o jeho budoucím osudu. Rozzuřený Scarpia ho okamžitě nechává odvést k popravě. Tosca pro něj žádá milost a ptá se na její cenu, avšak Scarpia je odhodlán využít situace k naplnění svých tužeb vůči zpěvačce. Nabízí jí Cavaradossiho život výměnou za to, že se mu Tosca oddá. Spoletta přináší zprávy, že Angelotti před dopadením spáchal sebevraždu a Cavaradossiho poprava je připravena. Tosce nezbývá nežli zahanbeně svolit ke Scarpiovu návrhu a ten instruuje Spolettu k fingované popravě zastřelením. Spoletta odchází a Tosca si ještě vynutí sepsání záruk k bezpečnému odchodu. Když se k ní Scarpia přiblíží ve snaze získat svou odměnu, Tosca ho probodne.

TŘETÍ DĚJSTVÍ:

Před svítáním čeká Cavaradossi na popravu na střešní terase Andělského hradu. Během psaní posledního dopisu Tosce propadá toužebným vzpomínkám na jejich společné chvíle. Spoletta přivádí Toscu, která Cavaradossimu ukazuje průvodní list a prozradí mu, co udělala. Vysvětluje mu, jak má po falešném výstřelu padnout a zůstat nehybně ležet. Milenci se něžně loučí v očekávání blížící se svobody a se svítáním přichází popravčí četa. Žalářník odvádí Cavaradossiho k popravě a Tosca netrpělivě pozoruje celou událost. Zazní výstřel, Cavaradossi padá k zemi a popravčí četa odchází. Tosca běží ke svému milenci, aby s hrůzou zjistila, že byla Scarpiou podvedena. Ozývají se výkřiky; Scarpiova mrtvola byla nalezena. Pronásledována Spolettou, Sciarronem a vojáky, Tosca utíká a vrhá se z hradeb.

Více na www.ndm.cz