Zachraňme kostely

kostel sv. Archanděla Michaela v Jiříkově

Jiříkovský kostel, původně zasvěcený sv. Jiří (světec bojující s drakem byl vyobrazen i na obecní pečeti, původ názvu obce je tudíž zjevný), náležel v letech 1570 až 1624 luteránům, katolická církev, která chrám posléze opět převzala, jej roku 1655 obdařila novým patronem, sv. Michalem. Tomu patří dodnes zasvěcení i hlavní oltářní obraz.

Jiříkovský kostel byl zřejmě prvním chrámem sovineckého panství, jako farní je uváděn od roku 1576. Působila zde řada schopných pastorů, např. Matyáš Spiesser, Filip Barbatus, Eliáš Gambinus, Pavel Soër, z katolických např. Michael Zillinger (1644 - 1665), díky nimž dosáhl Jiříkov na panství významného postavení. V období třicetileté války, kdy faráři v okolních obcích chyběli, plnil jiříkovský kněz službu i v albrechtickém, stráneckém, těchanovském a sovineckém chrámu, do roku 1648 i v břidličenském.
V období baroka prošel kostel rozsáhlou přestavbou (1787), která mu dodala dnešní vzhled. Možným autorem projektu nového kostela byl podle Bohumila Samka Jindřich Haucke. Netknuta zůstala pouze renesanční věž a erbovní deska dřívějšího majitele sovineckého panství Jana Kobylky z Kobylího a jeho ženy Anny Ederovny s datací 1605, která je vezděna na pravém boku vstupního průčelí. V první polovině 19. století prošel chrám dalšími menšími úpravami, původní plochý strop byl opatřen podhledem, upravena byla i okna kostela.
Kostel sv. Michala má podobu jednolodní stavby, s lodí obdélníkového tvaru, zakončenou krátkým, projmutě odsazeným kněžištěm, na jehož jižní stěnu přiléhá malá čtyřboká sakristie. V ose západního průčelí stojí hranolovitá věž, nejstarší součást chrámu, na níž ční kříž řádu německých rytířů (majitelů sovineckého panství po Kobylkovi).
Z vnitřního vybavení v kostele dosud stojí tři oltáře, hlavní i s obrazem archanděla Michaela (jehož autorem by mohl být akademický malíř Leichert z Vídně), dva zešikmené boční, všechny jsou stejně jako kazatelna, umístěná netypicky na pravé stěně, vyzdobeny v rokokovém stylu (ozdobné vyřezávání, bílý nátěr se zlatým okrajem). V presbyteriu je dosud křtitelnice, za oltářem dřevěná skříň. Sakristie je vybavena jako nedělní škola. V lodi jsou ve dvou řadách dřevěné lavice, pod kůrem jsou uskladněny předměty patrně nejen z jiříkovského inventáře. Na kůru stojí varhany s vylámanými píšťalami.
Stěny a strop kostela nejsou s výjimkou nadoltářního portrétu Krista zdobeny žádnými freskami, pouze pravé podloubí kůru, je vymalováno půvabnou freskovou malbou zachycující výjev z biblické krajiny. Jde pravděpodobně o pozadí betlému.

Marek: Marek Hýža